Středoevropské měny – další oslabení v závěru roku je nevyhnutelné

22. 10. 2020

Měny středoevropského regionu, tj. česká koruna, maďarský forint a polský zlotý, od začátku září vůči euru významně oslabily. Zhoršení sentimentu na finančních trzích a nárůst tržní volatility přinesly výprodeje rizikových aktiv, což se negativně promítlo i do vývoje ve středoevropském regionu. K oslabení středoevropských měn kromě toho přispívá i zrychlující druhá vlna pandemie Covid-19. Na vrcholu pomyslného žebříčku je sice Česko, ale jednoznačně zhoršující trend je evidentní i v dalších evropských zemích.

Pravděpodobnost toho, že středoevropské měny v nejbližších týdnech minimálně otestují jarní minima je vysoká. Lze totiž očekávat pokračující zhoršování nálady na finančních trzích, na což jsou středoevropské měny velmi citlivé. Zhoršuje se i epidemiologická situace v Německu, které se zatím jako jedna z mála evropských zemí drží. Středoevropský region je přitom silně svázán s hospodářským vývojem ve spolkové zemi.

V případě české koruny se zvyšuje pravděpodobnost oslabení až k hladině 28 CZK/EUR a vyloučit nelze ani výraznější ztráty koruny nad tuto úroveň. Zároveň platí, že čím výše by koruna oslabila nad hladinu 28, tím by se zvyšovala i pravděpodobnost zásahu ze strany České národní banky (ČNB). Objem devizových rezerv má ČNB dostatečný. Centrální bankéři sice během října upřednostňovali stabilitu sazeb a bagatelizovali nutnost dalšího uvolnění měnové politiky, avšak současný epidemiologický vývoj a zpřísňování restriktivních opatření s negativním dopadem do hospodářského růstu ve 4. čtvrtletí bude muset ČNB reflektovat. Kromě snížení sazeb na technickou nulu se tak zvyšuje pravděpodobnost použití alternativních nástrojů měnové politiky (intervenční režim či kvantitativní uvolňování). K tomu asi nedojde hned na listopadovém zasedání ČNB, ale až v prosinci či na začátku příštího roku.

Oslabení maďarského forintu nad hladinu 370 HUF/EUR se zdá být otázkou nejbližších dnů, maximálně týdnů. Během března a dubna se forint vůči euru propadal na historická minima a ani hladina 370 není pro letošek pravděpodobně konečnou. Maďarská centrální banka (MNB) je zároveň jedinou centrální bankou v regionu, která musela podniknout reálné kroky k tomu, aby omezila oslabování forintu, když byla nucena zvýšit diskontní úrokovou sazbu na současných 0,75 %. A vzhledem k tomu, že forint bude ještě oslabovat, tak se MNB dalšímu zvýšení této sazby pravděpodobně nevyhne.

Z Polska sice ve 3. čtvrtletí chodila vzhledem k okolnostem velmi dobrá makroekonomická čísla, ale závěr roku již bude o poznání slabší. Z pohledu vývoje Covidu-19 je Polsko za Českem zhruba dva týdny opožděno a dalšímu zpřísňování restriktivních opatření se tak nevyhne. Další snížení úrokových sazeb ze strany polské centrální banky (NBP) již očekávat nelze, protože není de facto kam a do záporu většina členů NBP jít nechce. Pravděpodobné je tak navýšení objemu nákupu státních dluhopisů v rámci programu kvantitativního uvolňování. Oslabení zlotého výrazněji nad hladinu 4,60 PLN/EUR je tak otázkou závěru října či listopadu.