Pokles nezaměstnanosti má však i své stinné stránky, když stále větší část zaměstnavatelů nemůže najít vhodné uchazeče. V rámci ČR v současnosti existují regiony (například okres Rychnov nad Kněžnou), kde je počet nabízených míst dokonce vyšší než počet registrovaných nezaměstnaných.
Podíl nezaměstnaných osob v červenci překvapivě vzrostl na 5,4 % z červnových 5,2 %. Důvodem je skutečnost, že se v červenci počet uchazečů o zaměstnání oproti červnu zvýšil o více jak 8,3 tis. osob. Podobně jako v předchozích letech tak nakonec platilo, že nadpoloviční část nově příchozích na úřady práce tvořili pedagogové a absolventi. Vycházel jsem přitom z předpokladu, že na základě novely zákona o pedagogických pracovnících, bude letos příliv učitelů na úřady práce výrazně nižší než v předchozích letech. To se nepotvrdilo.
Pokles nezaměstnanosti má však i své stinné stránky, když stále větší část zaměstnavatelů nemůže najít vhodné uchazeče. V rámci ČR v současnosti existují regiony (například okres Rychnov nad Kněžnou), kde je počet nabízených míst dokonce vyšší než počet registrovaných nezaměstnaných.
Na druhé straně je nutné poznamenat, že na více jak 40 % nabízených volných pracovních míst zaměstnavatelé nepožadují žádné specifické znalosti a spokojí se s uchazečem se základním vzděláním. Otázkou tak je, proč zrovna tato místa (v červnu se jednalo o necelých 60 tis.) nejsou obsazena, když počet nezaměstnaných převyšuje 380 tis. K vysvětlení se nabízí kombinace několika faktorů. (1) Jedná se o nesoulad nabízených pracovních míst a uchazečů v jednotlivých krajích ČR. (2) Věk a náročnost práce, kdy především nezaměstnaní v předdůchodovém věku nemusí stačit pracovnímu tempu a nemohou se tak o danou práci ucházet. (3) Nízká nabízená mzda, která není pro nezaměstnaného natolik atraktivní, aby kvůli ní za prací dojížděl či se dokonce stěhoval. (4) Neochota části nezaměstnaných pracovat, a to i díky příliš benevolentnímu nastavení sociální podpory.