O rozevírání nůžek mezi průmyslem a službami

01. 12. 2020

V listopadu se dále rozevřely pomyslné nůžky mezi vývojem v sektoru služeb a v průmyslu. Druhá vlna pandemie Covid19 si na podzim vyžádala nové kolo vládních omezení, a to jak v ČR, tak i ve většině zemí EU. Na jaře byla vládní omezení v podstatě plošná a až na výjimky se týkala celé ekonomiky. Dopad podzimních omezení však pociťuje primárně sektor služeb, zatímco průmysl je negativních omezení téměř ušetřen. Ze sektoru služeb jsou primárně zasaženy především tzv. kontaktní odvětví, kde je typickým představitelem restaurace. Opět se nejedná o české specifikum, ale divergentní vývoj mezi službami a průmyslem pozorujeme napříč Evropu jak v říjnu, tak ještě více i v listopadu. Jednoznačně to potvrzují předstihové ukazatele v podobě indexů PMI či v případě Česka tzv. konjunkturálního průzkumu.

Pokud se zaměřím výlučně na Česko, tak se důvěra podniků ve službách i v průmyslu na jaře pohybovala de facto identicky dolů volným pádem. Podniky ve službách byly nuceny výrazně omezit provoz nebo rovnou dočasně zavřít. Stejně však i část průmyslových podniků musela dočasně omezit či rovnou úplně přerušit výrobu. To se samozřejmě podepsalo i do výkonu produkce ve 2. čtvrtletí letošního roku. Průmysl poklesl meziročně téměř o pětinu. Odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství poklesly v souhrnu meziročně lehce přes 20 %.

Když v září začala v Česku zrychlovat druhá vlna pandemie a vláda začala opětovně omezovat činnost, tak se to týkalo a vlastně stále týká téměř výlučně služeb. V říjnu a následně i v listopadu došlo k prudkému poklesu důvěry mezi podniky ve službách těsně nad dubnové minimum. Podnikatelé zde nepřekvapivě hůře hodnotí aktuální ekonomickou situaci, celkovou poptávku a jsou pesimističtější i směrem k budoucímu vývoji. Oproti tomu důvěra v průmyslu v listopadu sice rovněž poklesla, avšak o žádném volném pádu jako v případě služeb hovořit nelze. Průmyslové podniky jsou ve srovnání se službami daleko optimističtější, pokud jde o zakázky či hodnocení současné či budoucí ekonomické situace. O tom, že je aktuální situace v průmyslu o poznání pozitivnější než na jaře, svědčí i listopadový index PMI ve výrobním sektoru, který vzrostl na 53,9 bodu (nejsilnější hodnota PMI za poslední více jak dva roky). Když k tomu přičteme fakt, že nové zakázky ve zpracovatelském průmyslu rostou nejrychleji od července 2018, tak je rozdíl oproti službám skutečně markantní.

Divergentní vývoj v průmyslu a ve službách se odrazí i do vývoje HDP ve 4. čtvrtletí. Průmysl by se mohl udržet na hodnotách z léta a do HDP ve 4. čtvrtletí přispět neutrálně. V optimistickém případě nelze vyloučit ani lehce kladný příspěvek průmyslu do HDP. Naopak část sektoru služeb si zopakuje jaro a negativně přispěje do výkonu domácí ekonomiky v závěru roku. V souhrnu za letošní rok lze očekávat pokles HDP v rozmezí 7 až 8 %. Naopak výhled na příští rok vypadá díky vakcínám a silně expanzivním hospodářským politikám v Česku i v Evropě poměrně optimisticky.