Krátký komentář před zasedáním bankovní rady ČNB (7. 2. 2019)

Bankovní rada ČNB na nadcházejícím únorovém zasedání úrokové sazby nakonec nezvýší, když ze strany centrálních převáží opatrnost nad působením proinflačních domácích faktorů. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, tak setrvá na 1,75 %, diskontní sazba na 0,75 % a lombardní na 2,75 %.

Zasedání bankovní rady s tak nejistým výsledkem tu již dlouho nebylo. Zatímco v první polovině ledna chodily od centrálních bankéřů celkem jednoznačné vzkazy, že sazby budou v únoru zvýšeny, tak druhá polovina ledna se nesla od členů bankovní rady ve znamení zvýšené opatrnosti. A vše nasvědčuje tomu, že mezi členy bankovní rady bude 7. února hodně živá debata s obtížně predikovatelným výsledkem. Z lednových rozhovorů se rýsuje skupina zastánců únorového zvýšení sazeb (V. Benda. A. Michl), zatímco O. Dědek s T. Holubem signalizovali spíše ochotu zvýšení sazeb odložit. Klíčové tak bude, jak se rozhodnou další členové bankovní rady, tj. guvernér J. Rusnok a viceguvernéři M. Mora a T. Nidetzký.

Co mě vede k přesvědčení, že nakonec mezi členy bankovní rady převáží opatrnost a ke zvýšení sazeb nedojde? Především skutečnost, že ve vnějším prostředí přibyla nová rizika, která mají velmi silnou návaznost na hospodářský vývoj v Česku. K přetrvávajícím rizikům jako brexit či obchodní protekcionismus se totiž nově zařadily např. slabší údaje z německého průmyslu. Opatrný tón zvolila v lednu i Evropská centrální banka a americký Fed. Do březnového zasedání ČNB (28. března) by rovněž mohlo být jasněji v otázce brexitu a nastavení obchodních vztahů mezi USA a Čínou.

Na druhé straně situace v české ekonomice zvýšení úrokových sazeb ospravedlňuje. Domácí inflační tlaky zůstávají poměrně silné. Trh práce zůstává přehřátý s rekordně nízkou nezaměstnaností a vysokým počtem volných pracovních míst, což se bude i letos promítat do silného růstu mezd. Jádrová inflace v závěru loňského roku zrychlila a v první polovině letošního roku se dokonce může zespodu přiblížit 3 %. Zároveň je však třeba zmínit, že inflační tlaky nejsou tak extrémní, aby nemohla ČNB se zvýšením sazeb několik měsíců počkat.

Co se týká nové makroekonomické prognózy ČNB, tak významnější změny lze očekávat především u vývoje HDP pro letošní rok. ČNB v listopadové prognóze predikuje letošní růst HDP o 3,3 % a zde očekávám snížení výhledu na HDP pod 3 %. Velmi zajímavý bude rovněž výhled na kurz koruny vůči euru. Posilování české měny vůči euru se totiž opět odkládá a vývoj ve vnějším prostředí příliš nenasvědčuje tomu, že by měla koruna v nejbližší době zamířit pod hladinu 25 CZK/EUR.