01.03.2023
Koruna v závěru února a na úvod března vůči euru prudce posiluje až pod hladinu 23,50 CZK/EUR a vylepšuje tak letošní maxima. Od začátku letošního roku si česká měna vůči euru připsala již přes 3 %. Nic se nemění na tom, že koruna je vůči euru aktuálně nejsilnější od července 2008.
O tom, co přesně stojí za aktuálním posilováním koruny lze jen spekulovat. V úterý ráno překvapil rychlejší růst výrobní PPI inflace a to především kvůli růstu cen energií. V eurozóně, konkrétně ve Francii a ve Španělsku, byly zveřejněny odhady únorové spotřebitelské inflace (CPI), které v obou zemích poměrně výrazně překonaly tržní konsenzus. A lze očekávat, že podobně tomu bude i v případě Německa.
Část finančního trhu tak může spekulovat na to, že vyšší PPI inflace v ČR v kombinaci s dalším zvyšováním úrokových sazeb v eurozóně nakonec podnítí k reakci (zvýšení sazeb) i Českou národní banku (ČNB). Člen bankovní rady ČNB T. Holub ostatně uvedl, že na březnovém zasedání bude pravděpodobně opět hlasovat pro zvýšení sazeb o 50 bodů. Osobně si však myslím, že ČNB již sazby zvyšovat nebude, protože většina bankovní rady bude hlasovat pro stabilitu sazeb.
Společně s korunou však v tomto posilují i další měny středoevropského regionu a to včetně maďarského forintu, který aktuálně těží z vysokých úrokových sazeb a poměrně jestřábí rétoriky Maďarské centrální banky.
Krátkodobě ještě nelze vyloučit další posilování koruny a to s ohledem na technické faktory, pozitivní sentiment na finančních trzích a silný apreciační trend české měny od začátku letošního roku. Ze střednědobého horizontu jsou však aktuální zisky koruny jen obtížně udržitelné a fundamentálně těžko obhajitelné. Recese tuzemské ekonomiky, schodkový běžný účet platební bilance či zužující se úrokový diferenciál mezi sazbami v ČR a v eurozóně, to jsou ve zkratce hlavní argumenty proti posilování koruny. A až začne pozitivní sentiment na trzích uvadat a ČNB nepřistoupí k navýšení sazeb, tak může být následné oslabení koruny velmi rychlé.