Komentář k zasedání bankovní rady ČNB (29.3.2018)

Čekání na to, co provede Evropská centrální banka versus vývoj v domácí ekonomice se mohou výsledně stát dvěma protipóly, na jejichž základě se může bankovní rada v nadcházejících čtvrtletích začít výrazněji polarizovat.

Nadcházející březnové zasedání bankovní rady ČNB příliš zajímavé nebude. Zkraje února dali totiž centrální bankéři jasně najevo, že nehodlají pokračovat v módu zvyšování úrokových sazeb co tři měsíce a další zvýšení sazeb naplánovali předběžně až na konec letošního roku. Nic na tom nezměnily ani rozhovory s členy bankovní rady v posledních týdnech. Hlavní úroková sazba tak v březnu setrvá na hodnotě 0,75 %.

Od únorového zasedání sice bylo zveřejněno několik zajímavých domácích makroekonomických statistik, avšak ty skončily víceméně v souladu s prognózou ČNB a nelze očekávat, že by na jejich základě chtěli někteří členové bankovní rady přistoupit k dalšímu utažení měnové politiky. Z vyjádření centrálních bankéřů také jednoznačně vyplývá, že dalšímu zvýšení úrokových sazeb brání měnová politika Evropské centrální banky. ČNB evidentně nechce dále prohlubovat úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými sazbami.

Existuje tedy alespoň teoretická možnost, že ČNB nebude se zvýšením sazeb čekat až na konec letošního roku, ale přistoupí k němu o něco dříve? Ano, tato možnost zde je, když klíčem k dřívějšímu zvýšení sazeb je kurz koruny. Utahování měnové politiky totiž probíhá nejen skrz vyšší sazby, ale i přes měnový kurz. ČNB v aktuální prognóze počítá s průměrným kurzem koruny vůči euru ve 2. čtvrtletí ve výši 24,90 Kč/EUR a ve 3. čtvrtletí s 24,70 Kč/EUR. Zároveň ČNB vychází z toho, že posílení koruny o jedno procento odpovídá zhruba zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Pokud se v nadcházejících měsících bude koruna vůči euru nacházet kolem současných zhruba 25,40 Kč/EUR a česká ekonomika se bude v klíčových parametrech (inflace, HDP) pohybovat v souladu s prognózou, tak ČNB může přistoupit ke zvýšení sazeb již v závěru 2. čtvrtletí.

Může, ale nemusí. Z vyjádření některých členů bankovní rady (O. Dědek, V. Tomšík) je totiž zjevné, že s dalším zvyšováním sazeb chtějí nyní počkat do té doby, než budou jasnější obrysy vývoje měnové politiky v eurozóně. Čekání na to, co provede Evropská centrální banka versus vývoj v domácí ekonomice se mohou výsledně stát dvěma protipóly, na jejichž základě se může bankovní rada v nadcházejících čtvrtletích začít výrazněji polarizovat.