Inflace téměř na vrcholu, ale cesta zpět k inflačnímu cíli bude dlouhá

12.10.2022

Zářijová inflační čísla, která publikoval Český statistický úřad, ukázala, že se vrchol inflace zatím odkládá. Spotřebitelské ceny v září totiž vzrostly oproti srpnu o 0,8 % a v meziročním srovnání inflace zrychlila na 18 % ze srpnových 17,2 %. A popravdě řečeno další růst cen potravin a energií v nadcházejících měsících může dostat meziroční inflaci ještě blíže 20 %.

Na druhé straně i přes zářijové zrychlení inflace podle mě detailnější čísla z 3. čtvrtletí naznačují, že se nacházíme blízko inflačního vrcholu. Jaké jsou k tomu důvody? Za prvé v posledních čtyřech měsících de facto stagnuje meziroční růst tzv. jádrové inflace na 14,7 %. Jádrovou inflací je rozuměna celková inflace bez regulovaných cen, bez cen potravin a bez cen pohonných hmot, po očištění o primární dopady změn nepřímých daní. Za druhé tzv. vývoj cen neobchodovatelných položek bez regulovaných cen (velmi zjednodušeně inflace, která je tvořena domácí poptávkou) začíná pomalu, ale jistě zpomalovat. V červnu meziroční růst o 14,6 %, v září „jen“ 14 %. Za třetí se zjevně zlomila situace na trhu nemovitostí, když růst imputovaného nájemného (lehce přes desetinu spotřebního koše) meziročně rovněž zvolňuje – v červnu 20,1 %, zatímco v září 16,4 %.

Pokud předchozí odstavec zjednoduším, tak poslední měsíce potvrzují, že domácí poptávkové inflační tlaky slábnou. To znamená, že firmy mají a budou mít stále větší problémy přenášet růst nákladů na koncového zákazníka. Ostatně není se čemu divit. Velmi vysoká inflace citelně snižuje reálný růst mezd a domácnosti tak začínají v průměru stále více šetřit. Důkazem je pokles maloobchodních tržeb ve stálých cenách a během léta i částečně vývoj tržeb ve službách (ubytování, stravování a pohostinství). Poptávková inflace se zdá být stabilizovaná.

Výše uvedené zatím bohužel neplatí pro ceny potravin a především pro ceny energií. A do určité míry i pro ceny pohonných hmot. Jak potraviny, tak energie, jsou velmi významnou a citlivou částí spotřebitelského koše a budou hlavním motorem inflace ve 4. čtvrtletí. Právě dražší energie a potraviny mohou v nejbližších měsících vyhnat celkovou inflaci až k 20 %. V obou případech se však jedná o nákladovou, nikoliv poptávkovou inflaci.

Výsledně vlastně nyní není až tak důležité, jestli se inflace vyšplhá na zmíněných 20 % či nikoliv, ale to, jak rychle se meziroční růst spotřebitelských cen vrátí zpět na inflační cíl České národní banky, tj. na 2 %. S ohledem na zpožděný průsak cen energií do koncových cen v kombinaci se setrvačností inflačního vývoje může být tato cesta poměrně dlouhá a náročná. Na to, že by inflace zvolnila na 2 % již v příštím roce, můžeme pravděpodobně rovnou zapomenout a úspěchem bude dosažení 2% inflační mety během roku 2024.