USA se tak nacházejí v absurdní situaci. V USA se fiskální politika uvolňuje, měnová politika utahuje, a i přes růst ekonomiky je tempo růstu dluhu mimořádně vysoké. Vyšší dluh i vyšší úrokové sazby pak samozřejmě ovlivňují i výši placených úroků, jejichž tempo růstu navíc zrychluje.
V posledních týdnech má koruna tendence oslabovat. Projevuje se to například na jejím kurzu vůči euru či dolaru. Na první pohled by se mohlo zdát, že jak euro, tak i dolar mají dobrý fundament. Od Evropské centrální banky (dále ECB) se letos očekává ukončení kvantitativního uvolňování a v druhé polovině příštího roku po dlouhé době první zvyšování úrokových sazeb. V USA pak k utahování měnové politiky dochází již nějakou dobu. Jsou ale tyto dvě hlavní světové měny na tom opravdu dobře, nebo skrývají mnohá rizika.
Dlouhodobým rizikem pro dolar je hlavně státní dluh USA. Ten za posledních deset let vzrostl v nominálním vyjádření více než HDP a tento trend se dá dle predikcí Mezinárodního měnového fondu očekávat i do budoucna. Spojené státy se navíc zadlužují v době ekonomického růstu, kdy by se naopak měly deficity státního rozpočtu omezovat.
Rozpočtové problémy jsou dány především rostoucími výdaji, jejichž tempo růstu navíc zrychluje. Fed navíc utahuje měnovou politiku, kdy například minulý týden letos podruhé zvýšil své úrokové sazby. Do konce roku pak trh očekává, že se sazby budou zvyšovat ještě dvakrát. USA se tak nacházejí v absurdní situaci. V USA se fiskální politika uvolňuje, měnová politika utahuje, a i přes růst ekonomiky je tempo růstu dluhu mimořádně vysoké. Vyšší dluh i vyšší úrokové sazby pak samozřejmě ovlivňují i výši placených úroků, jejichž tempo růstu navíc zrychluje. To je vidět i na grafu níže.
Zdroj: fred.stlouisfed.org
V budoucnosti by tak mohl vysoký federální dluh způsobit velké problémy. Pokud ale USA omezí své výdaje, bude to pro ekonomiku, která je na výdajích čím dál více závislá, velmi negativní. Pozitivní pak není ani dlouhodobý deficit běžného účtu platební bilance, který naznačuje že americká konkurenceschopnost není nejlepší. USA bezpochyby nepomohou ani případné obchodní války.
Situace v Evropě se na první pohled zdá být pozitivnější. Ne že by evropské státy nebyly zadlužené, ale až na pár výjimek jako je Itálie či Řecko se situace zdá být oproti letům kdy vrcholila dluhová krize stabilní. Problém je v tom, že hlavním důvodem, proč se dluhová situace stabilizovala, je uvolněná měnová politika ECB. V době nulových sazeb a kvantitativního uvolňování se totiž ukazuje, že hlavním důvodem, proč se dluhová situace v mnoha zemích zlepšila, jsou právě nižší úroky. Konec konců ECB v posledních letech nakoupila dluhopisy ve výrazně vyšší hodnotě, než v jaké byly nové dluhopisy emitovány. Co se tedy stane až tento stimul pomine nikdo neví, protože s podobnou situací jsme se ještě v historii nikdy nesetkali. Nikdo totiž neví, jaká je reálná poptávka po evropských dluhopisech (především po těch rizikovějších). Když se k tomu přidají rizika související s ekonomikou Itálie, dá se říci, že šance na výraznější utahování měnové politiky v EU je naprosto minimální.
Ačkoliv koruna v posledních měsících oslabuje, její fundament je bezpochyby lepší než fundament eura či dolaru. České ekonomice se poměrně daří a i přes zpomalování jejího růstu je zde prostor pro utahování měnové politiky výrazně vyšší než u hlavních světových měn, pro jejichž ekonomiky zvyšování úrokových sazeb představuje zásadní riziko. V dlouhodobém horizontu tak zatím vše naznačuje tomu, že by koruna měla posilovat.
Čeština
English
Deutsch
Slovenčina
Français
Polski
Magyar
Română
