Čtyři podmínky udržitelného hospodářského oživení

31.03.2021

Je konec března a 1. čtvrtletí letošního roku je de facto za námi. Tvrdých dat z domácí ekonomiky zatím mnoho publikováno nebylo, avšak čtvrtletí plné omezení a uzavírek dává jednoznačně tušit, že z pohledu hrubého domácího produktu (HDP) to žádná sláva nebyla. HDP velmi pravděpobně mezičtvrtletně poklesl a na oživení ekonomické aktivity si budeme muset počkat více do jara. Co vlastně pro nadcházející měsíce očekávat, respektive, jaké jsou podmínky udržitelného hospodářského oživení? Zcela nezbytnou podmínkou je zvládnutí pandemie Covidu19. To se vzhledem k postupující vakcinaci rýsuje celkem pozitivně, pokud tedy nezačne úřadovat nějaká varianta viru, na které by současné vakcíny fungovaly jen velmi omezeně či nefungovaly vůbec. Pokud pominu vakcínu, tak je možné identifikovat čtyři další podmínky celoplošného a udržitelného hospodářského oživení – vnější prostředí, spotřeba domácností, služby a investice.

Česko, jako malá otevřená ekonomika, je silně závislá na zahraničním vývoji. Význam zahraniční poptávky velmi dobře ilustruje i vývoj ve druhé polovině loňského roku, kdy čistý export pozitivně přispíval do HDP. Bez hospodářského růstu v eurozóně tak nelze očekávat ani udržitelné ekonomické oživení u nás. Pozitivem je, že pro nejbližší čtvrtletí to vypadá na silný růst ekonomické aktivity v eurozóně i v Německu. Indexy podnikatelského sentimentu PMI v eurozóně jsou na rekordních hodnotách v případě výrobního sektoru a rychle se zlepšuje i sektor služeb.

Druhou podmínkou je rozjezd spotřeby domácností, která tvoří necelou polovinu HDP. V loňském roce spotřeba domácností výrazně propadla a specifické bylo to, že za útlumem nestálo rozhodnutí spotřebitelů, ale především vládní omezení. Zároveň od začátku pandemie došlo k výraznému nárůstu úspor i vkladů domácností, přičemž nezaměstnanost vzrostla jen mírně. Od začátku letošního roku navíc došlo ke zrušení superhrubé mzdy, což pro domácnosti představuje zvýšení disponibilního důchodu a tento pozitivní fiskální impuls je odhadován až na 80 mld. korun, tj. zhruba 1,5 % HDP. Optimismus, že domácnosti veškerou odloženou spotřebu z posledního roku v nadcházejících čtvrtletích doženou, je trochu přehnaný. Na druhé straně lze očekávat, že větší část úspor do spotřeby opravdu může jít.

Negativní dopad pandemie na sektor služeb byl výraznější než v případě průmyslu. Důkazem je skutečnost, že zatímco průmyslová produkce se již v meziročním srovnání dostala nad úrovně před vypuknutím pandemie, tak o službách to rozhodně neplatí. Velmi slabá zůstává situace i nadále v tzv. kontaktních službách, kde letos v lednu byly tržby meziročně třetinové. Meziročně nižší tržby však nejsou doménou výlučně restaurací či ubytovacích zařízení, ale významně nižší jsou i tržby v dopravě či v oblasti nemovitostí. A právě zlepšení situace v sektoru služeb je třetím důležitým střípkem do mozaiky udržitelného hospodářského oživení.

Čtvrtou, avšak nikoliv podle významu, podmínkou udržitelného hospodářského oživení je postupný rozjezd investic. Investiční aktivita v podobě tvorby hrubého fixního kapitálu loni výrazně poklesla, když investice jsou velmi citlivé na negativní hospodářské vyhlídky. Výraznější pokles investic se týkal především soukromého sektoru. Důležité je nyní především to, aby se neopakovalo zamrznutí investiční aktivity z let 2009 až 2014. V průběhu letošního roku by měly k růstu investiční aktivity přispívat především vládní investice, přičemž soukromá sféra se bude rozjíždět pozvolněji. V případě investic zároveň platí, že budou potřebovat delší dobu na zotavení, než tomu bude například v případě spotřeby domácností.