30.09.2021
Bankovní rada ČNB na dnešním zasedání překvapivě zvýšila hlavní úrokovou sazbu rovnou o 75 bazických bodů na 1,50 %. V zářijových rozhovorech se sice většina členů bankovní rady vyjadřovala v tom smyslu, že je potřeba výrazněji zpřísnit měnovou politiku, avšak počítalo se zvýšením hlavní sazby „pouze“ o 50 bazických bodů. Jedná se první takto rychlé zvýšení hlavní sazby od krizového roku 1997.
Hlavním důvodem, proč ČNB takto prudce sazby zvýšila, je bezesporu inflace. A to jak ta aktuální, tak ta budoucí v podobě zvyšujících se inflačních očekávání. Navíc dochází ke zjevné kumulaci proinflačních rizik. Ve 4. čtvrtletí je totiž velmi pravděpodobné, že meziroční růst inflace bude atakovat minimálně 5 % a výrazně nad 2 % bude inflace i po větší část příštího roku.
To, že se bankovní rada k takto silnému kroku rozhodla, je rozhodně chvályhodné v tom smyslu, že bere velmi vážně inflační cíl a zároveň tím jasně potvrdila i svoji nezávislost na poli měnové politiky. Zároveň má však takto prudké zvýšení sazeb určitou pachuť toho, že se bankovní rada s utahováním měnové politiky o něco opozdila a nyní se to snaží narychlo dohnat.
Současně má vzhledem k povaze současné inflace, kde hraje významnou roli nabídková strana, ČNB k dispozici i doplňkový nástroj v podobě obnovení odprodeje výnosů z devizových rezerv. Pokud by bankovní rada začala narychlo ve větším objemu rozpouštět devizové výnosy, tak by tím lépe cílila na posílení koruny a tím i na prudce zdražující suroviny a materiál. Zároveň by ČNB nemusela sazby zvyšovat takto prudce a jejich zvyšování více vyhladit.