ČNB půjde na březnovém zasedání se sazbami opět nahoru

29.03.2022

Bankovní rada ČNB na březnovém zasedání přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Nejpravděpodobnější variantou je zvýšení sazeb o 50 bazických bodů, ale nelze vyloučit ani výraznější zvýšení o 75 bazických bodů. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, se tak dostane minimálně na 5 %, což by byla nejvyšší hodnota od listopadu 2001. Někteří centrální bankéři navíc avizují, že 5 % není za současné situace strop. Pozitivní je, že mezi členy bankovní rady převažuje spíše názor stabilizovat kurz koruny primárně prostřednictvím úrokových sazeb a devizové intervence používat jen jako brzdu poslední záchrany, než jako regulérní nástroj měnové politiky.
Názor bankovní rady na zvýšení sazeb však pravděpodobně bude více rozdílný, než tomu bylo na předcházejících zasedáních. Proti dalšímu rychlému zvyšování sazeb se vyjádřil guvernér J. Rusnok. Naopak trojice M. Mora, V. Benda a T. Holub avizovala ochotu zvýšit sazby minimálně o 50 bazických bodů. Jazýčkem na vahách se tak může stát viceguvernér T. Nidetzký. Pokud jde o zbylé členy bankovní rady O. Dědka a A. Michla, tak nelze předpokládat, že by zvýšení sazeb, byť jen o 25 bazických bodů, podpořili.
Hlavním důvodem k dalšímu zvyšování úrokových sazeb zůstává i nadále prudký růst spotřebitelských cen. Inflace se v únoru s meziročním růstem o 11,1 % nacházela výrazně nad prognózou ČNB a válka na Ukrajině představuje minimálně pro letošní rok další velmi významné proinflační riziko. Původní předpoklady o kulminaci spotřebitelské inflace v 1. čtvrtletí letošního roku jsou pasé a nyní lze očekávat, že se na inflační vrchol dostaneme až na přelomu 2. a 3. čtvrtletí. A inflace rozhodně nebude kulminovat mezi 10 – 11 %, ale minimálně v rozmezí 13 – 15 % a bohužel nelze zcela vyloučit ještě vyšší růst. Nejistota s ohledem na extrémně volatilní ceny nejen energetických komodit je velmi vysoká. Zároveň je stále více jasné, že velmi vysoká inflace bude v ČR přetrvávat déle, než se ještě na začátku letošního roku předpokládalo. Velmi vysoká a déletrvající spotřebitelská inflace je tak zcela jasným argumentem pro další zvyšování úrokových sazeb.
S prudce akcelerující inflací se však zároveň jednoznačně zvyšuje riziko výrazného zpomalení až nulového růstu domácí ekonomiky a to především skrz slabou spotřebu domácností. Stále častěji se hovoří o stagflačním vývoji domácí ekonomiky. Pozitivem je alespoň to, že nezaměstnanost v ČR je aktuálně velmi nízká a situace na pracovním trhu zůstává zatím příznivá. Na druhé straně lze však momentálně sledovat prudký propad spotřebitelské důvěry, která je již nejnižší za posledních devět let. Právě velmi vysoká inflace se letos bude silně negativně promítat do poklesu reálných příjmů domácností a tím pravděpodobně i do dalšího poklesu spotřebitelské důvěry. Meziroční růst nominálních mezd, pokud vyjdeme z údajů o výběru sociálního pojistného za první dva měsíce letošního roku, vychází zatím mezi 4 -5 %, což je hluboko pod inflací.
Hospodářskému vývoji nyní dominuje extrémně velká nejistota. Dělat nyní jakékoliv přesnější odhady, kam až se může inflace vyšplhat, jak vysoko se může ČNB dostat se sazbami a kdy začne ČNB sazby snižovat, je v podstatě nemožné.