Budou se přes léto v ČR zvyšovat úrokové sazby?

ČNB dosavadní nezvyšování sazeb obhajuje kromě posilující koruny po ukončení kurzového závazku například tím, že než začne zvyšovat sazby, tak chce mít jistotu, že domácí inflační tlaky budou schopny převážit případné protiinflační tlaky ze zahraničí. Ruku na srdce, s ohledem na velikost a otevřenost české ekonomiky, je toto v podstatě nereálné.

Budou se v ČR během léta zvyšovat úrokové sazby? Červnové zasedání bankovní rady České národní banky (dál jen ČNB) naznačilo, že to možné je. ČNB konkrétně uvedla, že ke zvýšení úrokových sazeb přistoupí v souladu s predikcí, což by datovalo zvýšení sazeb do 3. čtvrtletí letošního roku. Jen pro připomenutí, naposledy ČNB zvyšovala sazby v únoru 2008, což je už hezká řádka let.

Při pohledu na domácí ekonomická data je na zamyšlenou, proč úrokové sazby leží stále nule. Česká ekonomika roste čtvrtým rokem v řadě, míra nezaměstnanosti je jen o málo vyšší než 3 % a je nejnižší v EU a ceny nemovitostí rostou meziročně dvouciferným tempem. Dokonce i meziroční růst spotřebitelské inflace se v první polovině letošního roku pohyboval nad inflačním cílem ČNB, tj. nad 2 % a tzv. jádrová inflace je aktuálně dokonce vyšší než v letech 2007 a 2008. Ostatně česká ekonomika nyní v mnohém roky 2007 a 2008 připomíná s tím rozdílem, že v červnu 2008 činila hlavní úroková sazba ČNB 3,75 %, zatímco nyní to je „kladná nula“ s 0,05 %.

ČNB dosavadní nezvyšování sazeb obhajuje kromě posilující koruny po ukončení kurzového závazku například tím, že než začne zvyšovat sazby, tak chce mít jistotu, že domácí inflační tlaky budou schopny převážit případné protiinflační tlaky ze zahraničí. Ruku na srdce, s ohledem na velikost a otevřenost české ekonomiky, je toto v podstatě nereálné. V krátkodobém horizontu několika čtvrtletí samozřejmě určitá divergence mezi vývojem cen v eurozóně a v ČR možná je, ale ve střednědobém a delším nikoliv. Jedině snad pokud by ČNB navýšila inflační cíl ze současných 2 % např. na 3% nebo až 4 %, ale to se dostáváme již do románu sci-fi.

V souhrnu by však inflace nad 2 %, pokračující příliv pozitivních dat z domácí ekonomiky a také trochu obměněné personální složení bankovní rady opravdu mohlo postačit k tomu, aby ČNB nakonec v srpnu či v září sazby zvýšila. Navíc se zdá, že centrální banky ve světě začínají přeci jen trochu opouštět místy až dogmatickou mantru dvouprocentní inflace. V USA a nově i v Kanadě například úrokové sazby zvyšují bez ohledu na to, že tam inflace rozhodně nijak dramaticky neroste.