Analýza vývoje hlavních měnových párů

Vývoj koruny vůči euru od poloviny května kontroluje devizovými intervencemi Česká národní banka (ČNB), která v souhrnu za období květen až červenec vynaložila na devizové intervence již přes 20 mld. eur. Devizové intervence ČNB obhajuje tím, že silnější kurz koruny je nezbytnou podmínkou ke stabilizaci inflace a postupnému návratu spotřebitelské inflace ke 2 % inflačnímu cíli. Bankovní rada ČNB vychází z předpokladu, že významným zdrojem spotřebitelské inflace jsou ceny komodit, na které je vhodné cílit i silnějším kurzem koruny.

Předpokládáme, že minimálně do zářijového zasedání bankovní rady ČNB (29/9) bude oslabení koruny i nadále bránit intervenční aktivita ČNB. Bez pomoci ČNB by přitom koruna velmi pravděpodobně oslabovala, pro což hovoří řada fundamentálních důvodů (hluboké schodky obchodní bilance a schodkový běžný účet platební bilance; zhoršující se ekonomická aktivita v ČR společně s prohlubující se energetickou krizí; zužující se úrokový diferenciál mezi korunou a eurem vzhledem ke zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou). Pro 4. čtvrtletí však předpokládáme, že ČNB bude sice i nadále intervenovat, ale zároveň „dovolí“ koruně mírně oslabit a reflektovat tak makroekonomickou realitu.

V základním scénáři proto očekáváme mírné oslabení koruny na horizontu 3 až 12 měsíců s tím, že ČNB zůstane po většinu této doby aktivní na devizovém a bude bránit koruně v nadměrné fluktuaci. V alternativním scénáři očekáváme výraznější oslabení koruny a to především na horizontu 3 až 6 měsíců. Tento scénář je založen na předpokladu, že ČNB nechá na korunu od 4. čtvrtletí více působit tržní síly. ČNB sice zůstane aktivní na devizovém trhu, ale oproti základnímu scénáři v menším měřítku.

Vzhledem k rychlému utahování měnové politiky v USA (americký Fed bude i v září a ve 4. čtvrtletí razantně zvyšovat úrokové sazby a odprodávat ze své bilance cenné papíry) lze podle nás očekávat další posilování amerického dolaru a to hlouběji pod hladinu 1 USD/EUR, tzv. pod paritu. Další posilování dolaru očekáváme navzdory tomu, že Evropská centrální banka (ECB) v září přistoupila k razantnímu zvýšení úrokových sazeb o 75 bazických bodů a pro 4. čtvrtletí plánuje s utahováním měnové politiky pokračovat. Proti euru hovoří rovněž probíhající energetická krize v Evropě a v neposlední řadě máme stále trochu otazník s tím, jestli ECB na nadcházejících zasedáních z nastoleného trendu normalizace měnové politiky nezačne vycouvávat. Hospodářská recese v eurozóně totiž klepe na dveře a rychlý růst sazeb se nebude zamlouvat ani dluhopisovým trhům, obzvláště těm jihoevropským. Rizika na straně eura tak v horizontu nadcházejících 1 – 6 měsíců stále převažují.

USDCZK: Prognóza vývoje koruny k americkému dolaru je odvislá od prognózy EURCZK (Základní scénář) a EURUSD

Polská centrální banka (NBP) na zářijovém zasedání zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů a hlavní úroková sazba se tak zvýšila na 6,75 %. Navzdory aktuálně velmi vysoké inflaci v Polsku a výhledu na vysokou inflaci i pro příští rok se NBP v cyklu utahování měnové politiky dostala těsně pod vrchol. Důvodem je zhoršený výhled na polskou ekonomiku, když HDP ve 2. čtvrtletí poklesl a zvyšuje se pravděpodobnost technické hospodářské recese Polsku. Podobně jako v případě české koruny, tak i v případě polského zlotého očekáváme, že bude vůči euru v nadhledu nejbližších dvou čtvrtletí dále oslabovat. To pro horizont 1 – 6 měsíců implikuje poměrně stabilní kurz na měnovém páru PLNCZK a další udržitelné posílení koruny očekáváme až v průběhu příštího roku.