Abeceda hospodářského vývoje v eurozóně

07. 10. 2020

Se začátkem pandemie Covid-19 vyvstala řada možných scénářů hospodářského vývoje. A zkraje října čtvrtletí stojí za to si tuto „abecedu“ trochu aktualizovat.

Na začátku 4. čtvrtletí si už můžeme několik scénářů hospodářského oživení směle škrtnout. Jako první si můžeme vymazat oživení ve tvaru „U“ – po prudkém poklesu HDP ve 2. čtvrtletí přišlo ve 3. čtvrtletí poměrně hodně svižné oživení ekonomické aktivity. Zároveň je třeba dodat, že si obratem můžeme škrtnout i tvar „V“, protože indexy podnikatelských nálad i tvrdá data začínají jednoznačně ukazovat, že rychlému ekonomickému oživení začíná docházet dech.

Takže nám zbývá tzv. „vlnovka“ (tvar NIKE, swoosh), což je vzhledem k aktuálnímu zrychlujícímu počtu aktivních případů Covid-19 v EU spíše optimistická varianta, která znamená, že ekonomika ve 4. čtvrtletí i v příštím roce dále mezikvartálně poroste, ale dynamika se bude postupně zvolňovat. Co tvar „W“? Tohle je pro změnu pesimistický scénář, který natvrdo počítá s opětovným propadem ekonomiky. Předpokladem tohoto scénáře jsou celonárodní karantény v řadě zemí EU v o něco menší míře než na jaře. Pokles důvěry firem a domácností na bod mrazu, jehož důsledkem je omezení spotřeby a investic. Pokud v ekonomice převládne tzv. blbá nálada, tak je to bohužel léčba minimálně na několik let.

Podle mě jsou ale nejpravděpodobnější následující scénáře hospodářského vývoje, které se vzájemně doplňují. Prvním je oživení ve tvaru „K“ – část odvětví ekonomiky pojede na plný plyn a dojde k rychlému oživení, respektive k útlumu třeba ani nedošlo. Příkladem budiž sektor IT, služby přes internet, soukromý i veřejný sektor napojený na zdravotnictví a technologie. A pak tady máme tu dolní nohu „K“ – zde bude oživení pomalé, bude se hodně propouštět a řada firem to nepřežije. Typickým příkladem je cestovní ruch a na něj navázané služby od hotelů, přes restaurace až po lázně.

Pokud jde o celou ekonomiku, tak nejpravděpodobnějším scénářem je specifický tvar – tzv. „reverse radical“, který bude po fázi stagnace následovat „vlnovkou“. Osobně to nazývám – „sprint, pauza, výklus“ – viz. čtyři barevné čáry z programu malování. Červená fáze představuje 2. čtvrtletí letošního roku. Zelená fáze (sprint) 3. čtvrtletí a tato fáze nám pomalu, ale jistě končí. Černá fáze (pauza) – 4. čtvrtletí a začátek příštího roku. Modrá fáze (výklus) – vývoj ekonomiky od 2. čtvrtletí příštího roku až po rok 2022. Důvodem „pauzy“, která nás čeká je druhá vlna Covid-19 v EU, která v podstatě zastaví ekonomické oživení, ale na druhou stranu předpokládám, že ekonomiky budou v omezenějším režimu dále fungovat a nedojde k jejich vypnutí jako na jaře. A pak nás čeká „výklus“, pro který bude klíčový uvolněná hospodářská politika (očekávám pokračující fiskální a měnovou expanzi v letech 2021 a 2022 a tak se vlastně závěrem dostáváme k Evropské centrální bance – ECB). Kvantitativní uvolňování v podobě nákupů vládních dluhopisů jednotlivých členských zemí eurozóny bude ve velkých objemech pokračovat po celou zmíněnou dobu a podíl vládních dluhů evropských zemí v rozvaze ECB bude dále utěšeně narůstat. Jestli ale bude v eurozóně narůstat i inflace (což je hlavní cíl ECB), tak to je otázka, na jejíž odpověď si budeme muset ještě počkat, ale osobně si myslím, že cesta k udržitelným 2 % bude v eurozóně hodně dlouhá a trnitá.