Ranní zprávy 18.03.2021

Klíčové události

• Eurozóna: Spotřebitelské ceny v únoru vzrostly o 0,2 % m/m a 0,9 % r/r. Jádrová složka inflace zpomalila na 1,1 % r/r z lednových 1,4 % r/r.
• Polsko: Zaměstnanost v soukromém sektoru v únoru poklesla o 1,7 % r/r a růst mezd zvolnil na 4,5 % r/r.
• USA: Počet zahájených staveb domů v únoru poklesl o 10,3 % m/m a počet stavebních povolení o 10,8 % m/m. Americká centrální banka (Fed) ponechala hlavní úrokovou sazbu v rozmezí 0 – 0,25 %.

Vývoj na devizovém trhu

• EURCZK: Obchodování koruny vůči euru se ve středu odehrávalo primárně kolem hladiny 26,15 CZK/EUR. Pozdě večer posílila pod hladinu 26,10 CZK/EUR. Korunu již na rozdíl od předchozích týdnů nesráží domácí pandemický vývoj, a naopak je podporována rétorikou České národní banky (ČNB), která pro druhou polovinu letošního roku i nadále signalizuje zvýšení úrokových sazeb. To je poměrně zásadní rozdíl oproti regionálním centrálním bankám (MNB a NBP) či evropské ECB.
• USDCZK & PLNCZK: Vůči americkému dolaru se včera během dne obchodovalo především těsně pod hladinou 22 CZK/USD. Včerejší obchodování bylo ovlivněno vyčkáváním na večerní výsledek zasedání amerického Fedu. Další zisky si naopak koruna připsala vůči polskému zlotému, když během středečního dopoledne testovala hladinu 5,65 CZK/PLN (letošní korunové maximum a nejsilnější hodnota koruny od roku 2011).
• EURHUF&EURPLN: Ze zbylých středoevropských měn se ve středu maďarský forint pohyboval v těsné blízkosti hladiny 368 HUF/EUR. Polský zlotý oslabil až na úroveň 4,62 PLN/EUR (letošní minimum zlotého), když důvodem je rychle se horšící pandemická situace v Polsku.
• EURUSD: Na hlavním měnovém páru se toho ve středu během dne příliš zajímavého nedělo. Obchodovalo se primárně v rozmezí 1,189 – 1,191 USD/EUR a vyčkávalo se na velmi důležitý večerní výsledek zasedání americké centrální banky (Fed). V návaznosti na Fed večer euro skokově posílilo na úroveň 1,198 USD/EUR. Fed v nové makroekonomické prognóze pro letošní rok výrazně zvýšil odhad růstu HDP na 6,5 % (významnou roli hraje schválený fiskální balík ve výši 1,9 bilionu dolarů) a zároveň i výhled na inflaci PCE na 2,4 % a na jádrovou inflaci PCE na 2,2 %. S poklesem míry nezaměstnanosti pod 4 % Fed počítá již v roce 2022. Navzdory výraznému zlepšení prognózy však mediánový odhad ukazuje na neměnnost úrokových sazeb až do roku 2023. Šéf Fedu J. Powell následně prohlásil, že čas na zahájení debaty o redukci kvantitativního uvolňování ještě nenazrál a zároveň přechodný růst inflace nad 2 % neznamená, že Fed začne uvažovat o zvyšování úrokových sazeb. Výnosy na delších dluhopisech Fed zatím významněji netrápí. Celkově se výsledek zasedání Fedu nesl v duchu – jsme připraveni nechat ekonomiku trochu přehřát, než začneme s utahováním měnových podmínek.

Očekávaná data a události

• Eurozóna: Obchodní bilance (leden), Projevy centrálních bankéřů (ECB) – Lagardeová, Guindos, Schnabelová
• Polsko: Průmyslová produkce (únor), Ceny průmyslových výrobců (únor)
• USA: Nové týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti (do 13. března), Index výrobní aktivity v okolí Philadelphie (březen), Index vývoje americké ekonomiky – CB Leading Index (únor)