Ranní zprávy 28.11.2022

Klíčové události

• Německo: Hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí dle finálních dat vzrostl o 0,4 % k/k a o 1,3 % r/r. Spotřebitelská důvěra podle agentury GfK na prosinec se mírně zlepšuje na -40,9 b.
• Polsko: Míra nezaměstnanosti v říjnu setrvala na 5,1 %.

Vývoj na devizovém trhu

• EURCZK: České koruně se v pátek vůči společné evropské měně podařilo mírně posílit. Zatímco ještě v ranních hodinách se obchodovalo na úrovni 24,40 CZK/EUR, v průběhu dne koruna zamířila na hladinu 24,35 CZK/EUR. Podařilo se jí tak umazat čtvrteční ztráty. Domácí makroekonomický kalendář byl v závěru týdne prázdný, za pozornost bude ve druhé polovině tohoto týdne stát listopadové PMI ve zpracovatelském sektoru a finální data o vývoji tuzemské ekonomiky ve 3. čtvrtletí.
• USDCZK & PLNCZK: Vůči americkému dolaru se české měně zprvu příliš nedařilo, když po poledni oslabila nad úroveň 23,50 CZK/USD. V průběhu odpoledne však ztráty umazala a zakončila pak na hladině 23,40 CZK/USD. Na měnovém páru s polským zlotým v pátek koruna zakončila pod hladinou 5,20 CZK/PLN.
• EURHUF & EURPLN: Ze zbylých středoevropských měn se maďarskému forintu v pátek podařilo umazat část ztrát z předešlých dnů, kdy oslabil na úroveň 415 HUF/EUR. Postupně se obchodování přesunulo k hladině 410 HUF/EUR. Polský zlotý v závěru týdne vůči společné evropské měně mírně posílil, pohyboval se pod úrovní 4,695 PLN/EUR.
• EURUSD: Na hlavním měnovém páru se zprvu dařilo americkému dolaru, který směřoval k hladině 1,035 USD/EUR, poté se však obchodování opět přesunulo nad úroveň 1,040 USD/EUR. Závěr týdne patřil makroekonomickým datům z Německa. Zveřejněna byla finální data o vývoji německé ekonomiky ve 3. čtvrtletí, která v porovnání s předešlým odhadem vzrostla více (1,3 % r/r vs. předběžný odhad 1,2 % r/r). Zároveň se však jedná o nejmírnější meziroční nárůst za poslední tři měsíce. Mezikvartální odhad byl finálně také mírně revidován směrem nahoru (0,4 % k/k vs. 0,3 % k/k). Německu se tak zatím stále daří unikat recesi. Hlavním hnacím motorem pro růst HDP byla především spotřeba domácností, a to i přes pokračující růst cen a energetickou krizi. Spotřebitelé využili příležitosti po zrušení téměř všech covidových omezení. Naopak vládní výdaje stagnovaly a investice do stavebnictví vykázaly pokles. Dařilo se pak zahraničnímu obchodu, a to navzdory napjaté geopolitické situaci. Pomohl mu vysoký počet objednávek a také zlepšení situace v rámci dodavatelských řetězců.

Očekávaná data a události

• Eurozóna: Peněžní nabídka M3 (říjen)
• USA: Index výrobní aktivity v okolí Dallasu (listopad)