Ranní zprávy 13.02.2020

Klíčové události

• Eurozóna: Průmyslová produkce v prosinci poklesla o 2,1 % m/m a 4,1 % r/r.

Vývoj na devizovém trhu

• EURCZK: Ve středu se dařilo koruně, která rozšířila úterní zisky a během odpoledne testovala hladinu 24,80 CZK/EUR. Koruna tak opět vylepšila svoje post-intervenční maximum a je tak nejsilnější října 2012. Současné posilování koruny lze dát do souvislosti se zasedáním bankovní rady ČNB, která minulý čtvrtek neočekávaně zvýšila úrokové sazby a zvýraznila tak kladný úrokový diferenciál koruny vůči euru, ale zároveň i vůči americkému dolaru. Z tohoto pohledu se zvýšila úroková atraktivita koruny a česká měna je tak zajímavější z pohledu zahraničních investorů. K současnému posilování koruny nepochybně přispívají i technické faktory, jako je například prolomení psychologické hranice 25 CZK/EUR. Zatímco v několikadenním výhledu nelze vyloučit další posílení koruny, tak z několikaměsíční perspektivy se i nadále jeví pravděpodobnější variantou oslabení české měny zpět na hodnoty ze začátku letošního roku, a to vzhledem k předpokládanému výraznějšímu zpomalení české ekonomiky.
• USDCZK & PLNCZK: Vůči americkému dolaru koruna dokázala ve středu posílit pod hladinu 22,80 CZK/USD, a to navzdory ztrátám eura na hlavním měnovém páru. Zisky si koruna připsala i vůči polskému zlotému a dostala se na úroveň 5,83 CZK/PLN (vylepšení post-intervenčního maxima).
• EURHUF & EURPLN: Středoevropským měnám se včera dařilo, avšak s výjimkou maďarského forintu. Velmi uvolněná měnová politika Maďarské centrální banky v kombinaci s více jak 4 % inflací se letos zatím významně podepisuje pod oslabování forintu a včera se maďarská měna ke konci dne dostala až na hladinu 340 HUF/EUR (historicky nejslabší hodnota forintu). Polský zlotý se naopak ke konci odpoledne pohyboval kolem hladiny 4,25 PLN/EUR.
• EURUSD: Na hlavním měnovém páru včera euro zamířilo pod hladinu 1,09 USD/EUR a testovalo minimum z loňského roku, ostatně tak jak jsme v předchozích dnech avizovali. Evropskému průmyslu se v loňském roce celkově nedařilo. V prosinci navíc průmysl prudce propadl a objem produkce v eurozóně tak v závěru loňského roku vyklesal až téměř na průměr roku 2015. To, že výsledky evropského průmyslu nebudou dobré již avizovala prosincová čísla z Německa, které je pomyslným průmyslovým srdcem eurozóny. Na nějaké výrazné oživení průmyslové aktivity v 1. čtvrtletí můžeme pravděpodobně zapomenout, protože řádění koronaviru (nově Covid-19) v lepším případě bude znamenat stagnaci německého, respektive evropského průmyslu, potažmo v horším případě opětovný pokles podnikatelských nálad a pravděpodobně i průmyslové produkce v nejbližších měsících.

Očekávaná data a události

• ČR: Běžný účet platební bilance (prosinec), Indexy cen vývozu a dovozu (prosinec)
• Eurozóna: Evropská komise zveřejní novou makroekonomickou prognózu
• Německo: Index spotřebitelských cen (leden) – finální údaj
• Maďarsko: Index spotřebitelských cen (leden)
• USA: Index spotřebitelských cen (leden), Nové týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti (do 8. února)